Tyto školy jsou přítomny v drtivé většině okolních zemí s tím, že nejrozšířenější jsou v Nizozemí, kde výrazně dominují nad vysokými školami. Studium je nejčastěji 3leté a po absolutoriu obdrží student neakademický (tedy praktický) titul diplomovaného specialisty, ve zkratce DiS. V České republice existuje téměř 200 VOŠ, na kterých studuje asi 15 000 studentů, tedy okolo 80 studentů průměrně na jednu školu. Získané kredity studia mohou být použity v prostupnosti do následujícího vysokoškolského studia.

Vysoká škola poskytuje nejčastěji 3leté programy bakalářského typu (titul Bc.) a navazující 2leté programy magisterského typu (titul Mgr., Ing.). Je zaměřena více teoreticky, zejména v magisterských programech. Nesoustřeďuje se tolik na praxi, ale spíše na výzkum a publikační činnost. V České republice je přibližně 80 vysokých škol.

VOŠ PRIGO patří mezi největší vyšší odborné školy u nás. Studuje zde přes 1500 studentů. Účastníme se všech klíčových projektů rozvoje tohoto segmentu terciárního vzdělávání a jsme faktickými lídry v České republice. Používáme progresivní metody výuky v rámci mezí školského zákona.

Systém studia je velmi podobný a liší se pouze drobně v názvosloví. V zásadě se studijní rok člení na semestry (období), studijní povinnosti se ověřují zápočty a zkouškami, účast na seminářích je spíše povinná a účast na přednáškách většinou nepovinná. Na konci studia se zpracovává klasifikační práce (absolventská, bakalářská, diplomová…) a probíhá státní (absolventská) závěrečná zkouška. Po úspěšném absolutoriu obdrží student titul (neakademický nebo akademický). V obou případech mají studenti podobná práva a povinnosti, stejný nárok na status studenta a podobnou možnost zahraničních výměnných pobytů.

Vyšší odborná škola PRIGO v Ostravě se snaží využívat podobnosti s vysokoškolským studiem a zajistit svým absolventům další přidanou hodnotu. Vychází z vysokoškolského zákona, podle něhož může vysoká škola uznat až 60 kreditů studia na vyšší odborné škole při vysokoškolském studiu, což odpovídá uznání jednoho ročníku studia na vysoké škole. Absolvent VOŠ PRIGO pak může nastoupit až do druhého ročníku vysoké školy. Vždy samozřejmě za předpokladu, že studijní programy na vyšší a vysoké škole jsou sladěné. Proto se VOŠ PRIGO účastnila několika rozvojových programů Evropské unie a zavedla modulový a kreditní systém, čímž umožňuje svým studentům velmi dobrou prostupnost do vysokoškolského studia. Také samotné akreditace studijních programů přizpůsobuje této skutečnosti. Mnoho výhod v dalším vysokoškolském studiu nabízí i u vlastní vysoké školy, která je členem skupiny PRIGO.

Podstatná většina vysokých škol nemá ve svých akademických studijních programech vůbec žádnou praxi, zatímco vyšší odborná škola má praxi u smluvních partnerů vždy. Tedy vysoké školy řeší, a to ještě spíše ojediněle, jestli praxe bude součástí hodnocení nebo nikoliv, zatímco vyšší odborná škola hlavně zvažuje, jak vysoký bude její podíl.

Často opomíjeným rozdílem je i skutečnost, že vyšší odborné školy se zaměřují více na jazykové kompetence. Zákonnou povinností vyšší odborné školy je jazykově vzdělávat vlastní studenty až do absolutoria a i samotné absolutorium má u všech oborů povinnou jazykovou část. Výuka není nikterak dogmatická a zaměřuje se spíše na jazykové kompetence daného oboru a praktickou terminologii. Student vyšší odborné školy tak získá několik let „jazykového kurzu“ zdarma. Na vysokých školách se dobrá znalost jazyků předpokládá. Na vyšších odborných školách se jazyk spíše naučíte nebo doučíte, na vysokých školách vás budou hlavně testovat.

S výše uvedeným souvisí také základní rozdíl v typech pedagogů. Podmínkou akreditace akademických studijních programů na vysoké škole je významná publikační a vědecká činnost vyučujících, zatímco podmínkou akreditace obdobných programů na vyšší odborné škole je vhodné vysokoškolské vzdělání a praktická zkušenost. Mnoho z vysokoškolských pedagogů tak v praxi nikdy nebylo a učí spíše teorii z knížek a výzkumu. Naopak člověk bez praktických zkušeností se na vyšší odborné škole téměř nevyskytne.

Jednou z podmínek akreditace studijních programů na vysoké škole je u garantů programů i předmětů jejich akademická kvalifikace (Ph.D., doc., prof.) a s tím související výše souhrnného pracovního úvazku, který by měl být mimo vysokou školu pouze okrajový. U VOŠ taková omezení nejsou, a tudíž mohou být v podstatně větší míře vyučujícími úspěšní lídři daného oboru z praxe.

Významným rozdílem je také skutečnost, že studium na vyšší odborné škole funguje podle školského zákona a je pod taktovkou Akreditační komise pro VOV (AKVOV). Vysokoškolské studium pak probíhá podle zákona o vysokých školách, je regulováno a kontrolováno Národním akreditačním úřadem (NAU). Tento rozdíl je velmi důležitý pro nabídku vzdělávání a studijních programů, respektive jejich strukturu. AKVOV je tvořena z jedné třetiny experty z vysokých škol a z další ze zástupců VOŠ. Velmi důležitou poslední třetinu tvoří reprezentanti zaměstnavatelů a praxe, a to buď z velkých podniků, nebo zaměstnavatelských svazů. Radu NAU pak tvoří výhradně významní odborníci z vysokých škol a také v dalším procesu akreditace prostřednictvím hodnotících komisí je zastoupení a význam zástupců zaměstnavatelů a praxe minimální. Zatímco předsedou NAU je vysokoškolský profesor, tak předsedou AKVOV je bývalý personální šéf velké nadnárodní firmy. Je tedy zřejmé, jaké jsou priority a jak budou vypadat akreditované studijní programy vyšších a vysokých škol. Zatímco u VOŠ se zohledňují do velké míry praktické kompetence, u vysokých škol je to spíše naopak a posuzuje se výrazně publikační a výzkumná činnost. Zmíněné je také umocněno skutečností, že při akreditaci programů na VOŠ není reálné, že by mohla mít zapsaný program, o který není na trhu práce zájem, který není společensky žádoucí a který nepodporují zaměstnavatelské svazy a úřad práce. Zápis takového programu je v přímém rozporu se školským zákonem. U vysokých škol žádné takové omezení není a vysoké školy mohou nabízet studijní programy de facto libovolně, pokud splní jejich personální a materiální zajištění.

VOŠ PRIGO Ostrava patří mezi tu výrazně minoritní skupinu vyšších odborných škol, která se soustřeďuje na rigorózní kvalifikaci svých pedagogů. Ředitel školy a nezanedbatelná část pedagogů mají velký doktorát ve svých oborech (Ph.D.) nebo dokonce habilitace a profesury. Přesto jsou to zároveň především významní odborníci z praxe, tedy úspěšní lidé ze svého oboru. Jedná se o osobnosti, které nejsou „zaparkované“ na nějaké škole podle hesla: „Kdo umí, ten umí, a kdo neumí, ten učí“. Naši pedagogové se tolik nesoustředí na výzkum a publikační činnost jako na vysokých školách, ale o to jsou úspěšnější v praxi. Součástí VOŠ PRIGO je i jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, která umožní zájemcům zdarma získat i tento státem verifikovaný a v zahraničí uznávaný certifikát. Jazyková výuka probíhá přátelskou blended-learningovou formou.

Kvalitu je nutné určovat z definice jejího pojmu. Abstrahujeme-li od filozofických konotací, potom je kvalita zjednodušeně chápána jako „praktické ocenění dobrého“. Mají-li vyšší odborné školy a vysoké školy rozdílný cíl, potom mají i rozdílné ocenění dobrého. Vysoké školy jsou bezesporu kvalitnější v generování výzkumu, publikací a dlouhodobého pokroku. Vyšší odborné školy jsou pak výrazně kvalitnější v uvádění absolventů do praxe a do bezprostředního inovačního procesu. Jako je každý jedinec jiný a pro každého je vhodný jiný typ vzdělání, tak i to, co je kvalitní pro jednoho, nebude kvalitní pro druhého. A co je vhodné, se projeví až po čase. Proto někteří naši absolventi (ale je jich menšina) uvažují o pokračování studia na vysoké škole a mnoho držitelů titulu z vysoké školy se hlásí na vyšší odborné školy.

Vyšší odborná škola PRIGO Ostrava je součástí skupiny PRIGO, která zahrnuje i vysokou školu a mnoho jiných stupňů škol, zejména gymnázia a další střední školy. I proto se nijak negativně nevymezuje proti vysokým školám a nenapadá je z „nepraktičnosti“. Zároveň se nevymezuje vůči školám středním a netvrdí, že je jejich praktickou, a tudíž lepší, nástavbou. VOŠ PRIGO vychází z oficiální filozofie integrace tohoto segmentu vzdělávání do české vzdělávací soustavy i ze zahraniční zkušenosti. V zahraničí je naprosto běžné, že v terciárním, více praktickém studiu se pohybuje velká většina studujících, kterým jde o získání zejména praktických dovedností a o kontakt s lídry daných oborů, o což se naše škola pokouší.

Často se lze u zaměstnavatelů setkat s tím, že považují absolventy vysokých škol za překvalifikované a mají obavy z toho, že jejich finanční požadavky budou neúměrné. Téměř každý vysokoškolák se asi setkal v českém prostředí s tím, že mu u nějakého zaměstnavatele byla příliš vysoká kvalifikace na překážku. Opačně je nutno konstatovat, že zejména ve veřejné sféře je pro některé pozice potřeba doložit vysokoškolské vzdělání bakalářského nebo zejména magisterského stupně, a zároveň je nutno říci, že pro některé profese obecně je nezbytné pro jejich výkon vysokoškolské magisterské vzdělání.

VOŠ PRIGO Ostrava nabízí pět oborů vzdělávání a z doložených stanovisek úřadu práce jednoznačně vyplývá, že míra nezaměstnanosti absolventů v oboru je nulová nebo velmi nízká. Uvedené programy také pozitivně hodnotí samotní zaměstnavatelé nebo jejich svazy. Blíže viz stanoviska u jednotlivých programů. Vyšší odborná škola PRIGO také usiluje o dobrou pověst mezi potenciálními zaměstnavateli a o setkávání se s vlastními absolventy, kteří se stávají sami úspěšnými lídry v praxi.